Připravujeme:

Přehlídka otevřených sklepů

ZA VINAŘI NA PODLUŽÍ

12. 4. - 13.4. 2014
Prušánky, Moravská Nová Ves, Hrušky a Nový Poddvorov.




Facebook
Vinaři z Podluží
Vinaři z Podluží - Facebook

Region Podluží


Vinařský a národopisný region Podluží se nachází na moravsko-slovenském pomezí, mezi městy Hodonín a Břeclav ve Slovácké vinařské podoblasti. Region je na jihu lemován lužními lesy a nivou řeky Moravy a nachází se v nejjihovýchodnějším cípu České republiky.

Regionu Podluží se také často říká "malovaný kraj", vyznačuje se rovinatou krajinou a teplým podnebím. Díky těmto podmínkám se zde rozvinulo vyspělé zemědělství specializované na pěstování vinné révy a ovoce. Především lidové tradice jsou zde státe živé a slovácké chalupy, boží muka, malovaná žudra domů nebo vinné sklepy jsou po celém Podluží udržované s láskou vlastní místnímu lidu.

Vinařství a vinařská kultura prostupuje všemi obcemi, jsou všudy přítomné vinice a udržované sklepní uličky. Užijte si tu příjemné chvíle v chladivém přítmí vinného sklepa při skleničce svěžího a podmanivého vína!


Vesnice v regionu jsou sdruženy ve svazku obcí s názvem Region Podluží, ve kterém se spojilo 15 obcí, aby udržovali a podporovali staleté lidové tradice a kulturu místních lidí.

Ve čtyřech obcích, Hrušky, Moravská Nová Ves, Prušánky a Nový Poddvorov, se vinaři spojili, založili vinařské sdružení a každoročně pořádají přehlídku otevřených sklepů ZA VINAŘI NA PODLUŽÍ.



Prušánky


Jsou největší vinařskou vesnicí v regionu a nachází se mezi dvěma vyvýšeninami Nechory a Jochy v mělkém údolí potoka Prušánka. První písemná zpráva o obci, která se jmenovala Prussy, pochází z r. 1261. Viniční hora Nechory dala jméno i kolonii sklepů na okraji vinohradů.

Nechory však nejsou původní sklepní uličkou v obci, dříve byly vinné sklepy vyhloubeny za vesnicí při cestě do Čejkovic. V sídle panství se tehdy nacházel i nejbližší kostel a prušánečtí občané, zejména muži, tak na nedělní bohoslužbu často vůbec nedorazili. Ve snaze zabránit "pohanským podzemnÍm mším" místních vinařů nechali majitelé sklepy zbourat a poskytli pozemky k výstavbě sklepů v Nechorých a nechali postavit nový kostel přímo v Prušánkách.

Areál čítající více než 400 sklepů se dělí na Vrchní a Spodní Nechory. Búdy jsou vodorovnou chodbou spojeny se šíjí, která překonává výškový rozdíl a vede do vlastního sklepa. Výtvarné řešení původních búd vycházÍ z místní tradice, stěny byly buď bílé nebo se lička přibarvovala skalicí či okrovou hlínou. Neobvyklý název sklepní vesnice, která má i svého strážného ducha ochachulu, vysvětluje pověst o nestřídmém vinaři, který cestou domů upadl a zůstal" ležet u cesty. Na otázku kolemjdoucích "Si chorý" od pověděl: "Ne chorý, opitý". Jiný výklad tvrdí, že ten, kdo pije víno z prušáneckých sklepů, je zdravý nikoli chorý - nemocný.






Moravská Nová Ves


Je druhá největší obec v Regionu, leží na pravém břehu řeky Moravy v úrodných rovinách Podluží, kde je réva vinná doma odnepaměti. Vinařské symboly - révový keř s hrozny, radlice s kosířem a dva vinařské nože - dovolil Moravské Nové Vsi v pečetidle užívat císař Ferdinand III. teprve v roce 1651, vinařstvím na území osady se zabývali již staří Moravané.

Centrum vinařství v obci tvoří sklepní kolonie Výmol, Zátiší a U Trati. Nejstarší z nich, uličku U Trati, rozdělila na dvě poloviny železnice, která zde byla budována ve 40. letech 19. století. Najdete tady nejen farský sklep, kde se soustřeďovaly desátky pro vrchnost, ale i sklep nejznámějšího novoveského vinaře a otce odrůdy Cabernet Moravia Lubomíra Glose. Zajímavý je původ dvou kolonií v sousedství. Přízemní i patrové lisovny z červených cihel ve Výmole a Zátiší vděčí za svůj vznik hospodářské krizi Ve 30. letech minutého století. Majitel dvou novoveských cihelen, které tehdy neměly odbyt, Vystavěl z vlastních cihel na koupených pozemcích sklepy a lisovny, které pak prodával místním vinařům. Původní sklepy bez lisovny, jen s plasticky ztvárněným průčelím, jaké dříve bývaly v kolonii U Trati, najdete v Moravské již jen ojediněle. Sklepy v ulici Lipová jsou roztroušeny mezi domy, patří však k nejstarším v obci. Turisticky zajímavá je kolonie sklepů U MysLivny.






Hrušky


Vinařské stavby tvoří v obci několik souvisle zastavěných lokalit. Nejstarší sklepy v místě dnešní Sklepní ulice jsou zachyceny v mapě z let 1764 aŽ 1768. Přístavbou lisoven na místě původních zemních sklepů a vybudováním nových staveb vznikl sklepní areál U hřiště.

Na trase vinařské stezky, při začátku sklepní ulice Záhumení o které se v knize Hrušky - občané své obci píše: "za starších dob měly sklepy, které se stavěly na obvodu vesnice, slaměné střechy a nazývaly se búdy. Později se začaly stavět nízké sklepy z pálených cihel. Uvnitř se nacházela místnost se stolem a lavicí, kde se pije, v ostatních jsou sudy s vínem. Pije se při každé příležitosti, každou sobotu večer a v neděli odpoledne, všechno víno se spotřebuje, neprodává se žádné." Mezi podlužácké zvyky dodnes patří i zarážení hory a vinobraní: "Když začaly zrát hrozny konalo se zarážání hory. Ve vinohradech se slavnostně vztyčila "hora", tyč ozdobená kyticí polního kvítí a hrozny. Od té doby se do vinic nesmělo vstupovat, chránili je hotaři. Po ukončení sklizně se konala taneční zábava - vinobraní. Na búdě visely hrozny, které se tanečníci snažili utrhnout. Jakmile hotař provinilce chytil, odvedl jej do šatlavy a tam musel zaplatit pokutu."



Nový a Starý Poddvorov


Obce Nový a Starý Poddvorov leží v úrodné oblasti jihovýchodní Moravy, nedaleko hranic se Slovenskem. V historických dobách šlo o kraj hraniční, který často strádat válečnými událostmi.

Slovanské osídlení je zde nicméně doloženo již v 9. století, v době, kdy celé území kolem nedaleké řeky Moravy představovalo centrální oblast Velkomoravské říše. Nálezy hrobů na katastru dokazují osídlení také v l1. a t2. století. Vinohrady zaniklé vsi Potvorovic začali po třicetileté válce užívat poddaní jezuitů. Rektor olomoucké koleje Matouš Zeidler roku 1674 povolil vinařům, kteří již po osmnáct let vinohrady obdělávali, další nájem vinic na hoře Krásná a připojil také Vinice na hoře Světlé. Po založení hospodářského dvora v roce 1720 se jméno nově vznikající osady Potvorovsko, které označovalo vlastně místo pusté vsi Potvorovic, začalo přechylovat na Poddvorov tedy ,,ves ležící pode dvorem". Vinaři si v dolních částech vinohradních pozemků začali stavět domky se sklepy (búdy).

Na slunných jihozápadních vinicích v okolí obce se daří především náročným odrůdám. Neuburské, Sauvignon, Rulandské šedé i Rulandské modré tady dosahují vysoké cukernatosti, přívlastková vína zdejších vinařů.jsou ozdobou výstav i vinoték znalců. Nový Poddvorov má dnes sotva 2oo obyvatel, téměř desítka z nich jsou však excelentní vinaři, kteří patří k nejlepším na Podluží.